OSTATNÍ


CO JE NÁM Z LÉKÁREN POVĚDOMÉ
aneb
PÁR SLAVNÝCH JMEN


Aeskulap
Bůh lékařství starověkých Římanů, u Řeků známý pod jménem Asclepios. Je dodnes symbolem lékařské vědy. Dodnes je používán jeho symbol Aeskulapova hůl.

Avicena
Pravým jménem Abu Ali Albossein Ben Abdalah Ben Sina, zkráceně abn Sina, z čehož vznikla na západě přezdívka Avicena, žil kolem roku 1000 n.l. Jeho dílo „Kánon lékařství“ (al-Kánún fittib), v němž taky popisuje podrobně přípravu léků, přetrvalo tisíciletí.

Galenos
Galenos Claudius (130 – 201 n.l.) vybudoval jednotnou lékařskou soustavu a jako první léčil na základě anatomických znalostí a sestavení diagnózy. Ve své lékárně vyráběl i složité léky. To po něm se dodnes přípravky vyráběné z drog v nejširším slova smyslu i všechny přípravky vyráběné v lékárnách nebo farmaceutickým průmyslem označují jako galenické přípravky nebo galenika.

Hippokrates
Jeho dílo Corpus Hippokratorum neboli sbírka Hippokratova obsahuje cca 70 svazků zahrnující všechny lékařské obory, obsahují 234 léčivých rostlin. Mnoho hippokratovských způsobů léčení, vyšetřování a ošetření zůstalo v lékařství dodnes. Učil, že choroby mají přirozenou příčinu a proto se mají léčit přirozenými prostředky. Tím nastolil skutečné a vědecké lékařství.

Benediktíni
Mnichové řádu sv. Benedikta kolem roku 800 n.l. se zasloužili o rozvoj léčení rostlinami v Evropě i jejich pěstování. V 16. století založili v Mnichově první lékárnu, která se zachovala do 18. století.

Priessnitz
Vincenz Priessnitz známý jako „vodní lékař“ založil známé vodní lázně v Jeseníkách, podle jehož vzoru vyrostly desítky vodoléčebných ústavů po celé Evropě. Narodil se 4. října 1799 Jeho školou se stala příroda, kterou velmi pozorně pozoroval. Seznámil se s podivuhodnými účinky vody. Kromě studených obkladů, mokrých zábalů a omývání postižených míst houbou uplatňoval při svém léčení i další, do té doby nepoužívané metody, k nimž patřila zejména potná kůra, po níž se propocený pacient na krátkou chvíli ponořil do kádě se studenou vodou. Léčebné procedury doplňovala i pracovní terapie spojená s tělesnou námahou, pravidelná životospráva a dostatek spánku.
Vincenz Priessnitz byl první, kdo uvedl do praxe důležitou potřebu moderní doby: návrat člověka k přírodě. Po celý život se řídil zásadou "následovat přírodu" - nic nevynucovat.

zpět