TEORIE

Archetypy

Co je archetyp?
Je to cizí termín, o kterém jsem si myslela, že ho umím vysvětlit. Chyba lávky. Tak jsem si to trošku nastudovala a význam toho slova trochu osvětlila sama sobě ...tak třeba to pomůže i vám.


Archetyp
Pravzor, původní typ; výchovou i kulturou předávaný a přejímaný vzor. Z jiného zdroje: Archetyp je ve starověké filosofii pravzor idejí nebo věcí. V psychologii znamená vzorec psychické percepce, v literatuře označuje původní znění textu.

Archetypální
Původní, společný symbolický vzor, abstrakce typu - (zobecnění společných vlastností).

Archetypální masky
Masky inspirované z podvědomí a nevědomí, které si lidé "nasazují" v mimořádně náročných situacích.

Krátké shrnutí
Archetypy jsou formy lidského vnímání a prožívání světa spočívající na instinktivním základě. Jsou to obrazy určitých tendencí a sil přítomných v nás, vnitřních instinktivních struktur, které jsou nám vrozené, ale nejsou vědomé.
Tyto spontánně se vynořující obrazy instinktů, jsou zakotveny ve zvláštnostech živého organismu a existují patrně i ve zvířatech. Vstupem do lidského světa nabyly nových, lidských, komplikovanějších forem. V tomto smyslu jsou ne-li věčné, tak alespoň tak staré jako člověk a vyvíjejí se jen pokud se vyvíjejí a mění biologické a psychické základy člověka. Jejích vnější podoby a projevy jsou však proměnlivé, protože jsou do velké míry projevem lidské kultury.
Projekce archetypů vznikají a vyvíjejí se jako stará božstva v mýtech, mají tedy vývojový aspekt. Archetypy se projevují ve snech a viděních, ve fantazii, v umění a v životních situacích.
Vystopovat činnost archetypálních struktur přímo ve vlastním chování je bez přípravného studia a cviku pro člověka velmi těžké. Proto je výhodou, že jejich obrazy vidíme ve snech; podle těchto obrazů poznáváme, které vzorce chování jsou v nás momentálně aktivní, a můžeme se svému nitru lépe přizpůsobit.
Není-li archetyp prezentován ve snu, neznamená to, že ho v sobě nemáme. Prostě není aktivní a je přítomen jen potenciálně - to jest v možnosti. Obrazy archetypů jsou silně ovlivněné a modifikované kulturou ve které žijeme, a naší životní zkušeností.
Archetypy existují ve vývojových stupních a mohou přecházet jeden v druhý. Jsou to živé jevy a je těžké říci o nich něco určitého, ostatně tak je tomu se všemi psychickými jevy a pojmy. Všechny takové pojmy jsou jen zjednodušenými pomůckami, které potřebujeme, abychom mohli o těchto věcech nějak myslet a hovořit.
Archetyp není sám o sobě ani dobrý, ani zlý a jeho pozitivní či destruktivní vliv záleží na tom, jak se k němu postavíme. Zda mu podlehneme, budeme ho ignorovat, či naopak respektovat a brát v úvahu. Archetypy jsou neutrální, tak jako jiné přírodní jevy, jako vítr nebo voda; neobejdeme se bez nich, prospívají nám, ale jestliže je neznáme nebo je záměrně ignorujeme, mohou nám i velice uškodit. Našemu vědomému egu připadá úloha uvědomit si vliv těchto archetypálních postav, které působí v našem „mimovědomí“, pozorně je vyslechnout, přijmout jejich rady a sladit jejich působení.
Archetypů je mnoho, tolik, kolik je typických životních situací. Nejvýrazněji se archetypy aktivizují ve významných přechodných údobích a životních změnách, které jsou univerzální lidskou zkušeností. Paralela mezi instinktem a archetypem je zjevná zvláště v období fyziologických změn, jako jsou puberta, porod, stárnutí, smrt, kdy se člověk začne chovat určitým obecně známým způsobem (např. standardní chování mladého zamilovaného člověka, chování mladé matky, specifické způsoby starých lidí a podobně) a kdy se příslušné universální archetypy aktivují.
Archetypy se ale mohou objevovat kdykoli nebo stále, často v krizových obdobích našeho života, když potřebujeme vnitřní silu. Vychází z nich fascinující, záhadné, tajemné obrazy bytostí nebo i věcí nadané velkým nábojem energie, to znamená, že v nás vzbuzují silnou citovou odezvu a že jim také můžeme nevědomky úplně podlehnout. Archetypy dávají smysl našemu životu, jsou základem našich hlubokých tužeb.

Archetypální postavy a jejich velmi stručná charakteristika
Mnohým z nás se právě vybavil Gustav Jung se svými známými archetypy (matka, otec, anima, animus, moudrý stařec, kejklíř, hrdina, panna, božské dítě, ego, persona, stín, self, coniunctio). Z předešlých odstavců vyplývá, že archetypy jsou naší součástí, a tak je tedy jasné, že Jung, archetypy nevytvořil, ale spíš odhalil.
Mimo Jungovy archetypy existuje mnoho dalších (našla jsem např. archetypy šamanské tradice: bojovník, léčitel, učitel, vizionář, ale i jiné). Jak už bylo řečeno: archetypů je mnoho, tolik, kolik je typických životních situací. Jung však vymezil ty nejvýraznější.

Důležité připomínky:
Všechny archetypy mají své světlé, ale i temné aspekty. Nejsou archetypy „dobře a zlé“!
„Mužské“ archetypy se skrze anima mohou projevovat v ženách a naopak, ženské archetypy skrz animu v mužích.

Matka
Zdroj života a plodnosti. Zároveň představuje duševní život ve veškeré mnohotvárnosti.

Otec
Patří k duchovnímu principu psýché a má mnohou reprezentaci v náboženských symbolech (Bůh Otec). Neobejdeme se bez něj při zkoumání maskulinní společnosti (maskulinita = mužské rysy chování).

Anima
V mužské psychice nevědomě přítomný ženský protipól. Určuje neuvědomovanou atmosféru mužského jednání - mužův feminní protějšek

Animus
Racionalizuje ženské vědomí, orientuje se navenek a kompenzuje citovou angažovanost - ženský maskulinní protějšek.

Moudrý stařec
Zaměřenost psychiky na cíl, předpokládá centrální osobnost. Charakterizují jej znalosti, reflexe, moudrost, důvtip a intuice, poklid a poustevnická tajuplnost. Jedná se o magickou sílu, která člověka vede a posiluje v jeho vnitřních bojích. proměňuje a tvoří, nenásilně pobízí k cestě vzhůru a kupředu, bez příkazů řídí a radí.

Kejklíř
Čtverák a neotesanec. Zdroj zvratů a proto i zdroj transformace a změny, ve spojení se zlodějstvím, vzrušením, bláznovstvím a nesmyslností; vrtošivý, mocný, schopný na sebe brát mnoho podob, nepostižitelný ve svých vrtoších a manýrech. Podsouvá našim vědomým záměrům lež, nelítostně si zahrává s naší prchavou důležitostí a tak se stává hybnou silou transformace a změny. Je nedůvěryhodnou, nicméně zcela nezbytnou složkou našeho lidství. Je archetypem maskulinity.

Hrdina
Musí vykonat nebezpečné úkoly, zápasit s monstry, projít porážkou, pádem do hlubiny a následným znovuzrozením. Archetyp představuje cestu lidského vědomí, cesty přes překážky jsou nevyhnutelné fáze dospívání individua.
Hrdina symbolizuje vědomé ego, je jednou z manifestací archetypálního mužství.
Domýšlivá pýcha hrdiny a přeceňování vědomého ega však často vede ke katastrofě.

Panna
Dcera Matky Země působí jako činitel při rozvoji zárodku celosti (Self). Je ženskou silou, která uvádí na scénu hrdinu, který povstává z dítěte. Pro rozvoj Self vládne proměňující sílou. Představuje archetypální sílu ženství, zejména jeho proměňující a zprostředkující aspekty.

Božské dítě
Zárodek psychické celosti se středem v Bytostném Já. Dítě v každém z nás. Jeho sestra je Kora(Panna). Božské dítě je symbol nadějí do budoucna, sazenice potencionality života, novosti jako takové, představuje předchůdce hrdiny. Často je vybaveno úžasným nadlidským nadáním již v útlém věku. Frivolnost, radost a hra charakterizují toto věčné dítě, nikdy nevyroste.

Ego
Já, centrum osobnosti. Ego je těžce vydobyté sebeuvědomění, které nás činí lidmi. Ego ukazuje, že naše "my" či "já" sídlí v psychickém univerzu, přesahujícím naši prchavou představu o sobě, i naše sebevědomé vědomí.

Persona
Část osobnosti identifikovaná s JÁ, tzv. sociální maska. Je tváří i rolí, kterou ukazujeme ostatním. Maska, jež předstírá individualitu, ale bylo by omylem ji za ni opravdu pokládat. Užíváme ji, aby vnější smysl naší osoby dostal smysl. Persona má funkci v zprostředkování kontaktu mezi vnějším světem a egem. Persona je ochranný obal vnitřního já. Tato obranná funkce způsobuje, že problémy týkající se individuální persony se objevují ve snu.

Stín
Osobní nevědomí coby vlastní stín, nejjednodušší setkání s vlastním nevědomím při projekci do jiných osob a věcí. Temná (ne však nutně zlá) stránka naší duše. Stín a jeho vlastnosti často upadají do nevědomí anebo je dokonce aktivně a nemilosrdně potlačujeme, abychom si uchovali iluzi naší dokonalosti. Potlačením nepřipravíme Stín o sílu, naopak si přivodíme jeho neurotické projevy.
Naopak převedením Stínu do vlastního vědomého „sebe cítění“ je Stín zbaven svého negativního vlivu, protože skrývané myšlenky, jsou převedeny do oblasti morální volby (sebekázni).Charakter individuálního Stínu je značně ovlivněn osobními i kulturními faktory.

Self
Psychický střed. Archetyp celistvosti. Psychologická manifestace Self je zážitkem božství či "Jeho obrazem v lidské duši". V psýché existuje obraz božství, který jedná v souladu s božími cestami, ať již je jedincova víra v božství vědomá či nevědomá.

Coniunctio
Archetyp sjednocení protikladů. Coniunctio je tajemné propletení archetypálních protikladů v konečném božském stavu integrace. Je sjednocením jakýchkoli protikladných kvalit, vedoucí k větší jednotě se sebou samými i s jinými.
Jung tvrdí, že sjednocení mužského a ženského principu, spojení mužských i ženských prvků, je nezbytné pro psychologickou i duchovní celistvost.

Zdroje:
Slovník cizích slov, Wikipedia, Doktorka.cz "Ovládají nás archetypy?! a mujweb.cz/www/kdo%2Dco%2Dkoliv/Archetypicke_postavy.htm#se#se



zpět