OSTATNÍ

FÓBIE


Co je to fobie?
Fobie je neopodstatněný strach z čehokoliv (z uzavřených prostor, pavouků, výšek, atd…) Tento strach je nepřekonatelný, velký, intenzivní, spojený s nepříjemnými tělesnými pocity. Postižení vědí, že strach je neopodstatněný, ale nemohou se proti němu bránit. Zákonitou reakcí je vyhýbání se původcům svých nepříjemných stavů. Je třeba včas vyhledat odbornou pomoc, jinak hrozí chronický průběh nemoci.

Agorafobie
Strach z otevřených prostranství, také ze situací, z nichž nelze uniknout. Člověk trpící agorafobií se tak může bát: pobytu ve veřejné dopravě, v přeplněné místnosti, obchodě, ve výtahu, v kině a podobně. Člověk postižený agorafobií se bojí návštěvy veřejných prostranství jako jsou ulice, parky, náměstí, dopravní prostředky nebo obchodní domy.Lidé trpící agorafobií se většinou nejlépe cítí doma a nechtějí vycházet. Pokud ano, tak většinou v doprovodu blízké osoby.

Sociální fobie
Je neodůvodněná obava z přítomnosti ostatních lidí. Člověk trpící sociální fobií se bojí jít k někomu na návštěvu či ji přijmout ve svém bytě, telefonovat, mluvit ve společnosti druhých, prostě vykovávat činnosti, ve kterých se cítí být pozorováni a hodnoceni. V obávané situaci se projeví tělesné příznaky jako například pocit sucha v ústech, návaly horka nebo zimnice, pocení, bušením srdce, průjmem nucení na močení. Jedinci se sociální fobií jsou často nejisté a do sebe uzavřené osobnosti, mívají potíže s nízkým sebevědomím a sebehodnocením. Mají často problémy přijmout cizí pomoc nebo unést kritiku.

Jiné fobie
Specifické fobie vznikají obyčejně v dětství nebo v období rané dospělosti. Je to nejčastější úzkostná porucha. U postižených jedinců vede strach z určité situace nebo předmětu k vyhýbavému chování. Běžný život omezuje do různé míry, podle toho jak je jedinec schopen se vyhýbat situacím, které v něm vyvolávají strach

K těm nejznámějším patří:

arachnofobie – strach z pavouků,
xenofobie – strach z cizinců,
klaustrofobie – strach z uzavřených prostor,
zoofobie - strach ze zvířat,
akrofobie – strach z výšky.

K těm nejzajímavější zase:

gamofobie - strach z manželství,
fobofobie – strach ze strachu,
ergofobie – strach z práce,
hedofobie – strach z radosti,
lyssofobie – strach ze zešílení,
pantofobie – strach ze všeho,
brotnofobie – strach z hromu,
pyrofobie – strach z ohně,
mysofoobie – strach ze špíny,
thanotofobie – starch ze smrti,

a mnoho dalších, často velmi bizarních.

Panická porucha
Panická porucha se projevuje opakovanými záchvaty úzkosti, které nejsou omezeny na žádnou určitou situaci a nelze je předvídat. Typický bývá náhlý začátek, s rychle se prohlubujícími potížemi, jako je bušení srdce, tlak na hrudi, závratě. Často se současně objevuje strach ze zešílení, ze smrti, ze ztráty sebeovládání. Postižení jedinci se obávají nástupu další panické ataky. Časté a nepředvídatelné záchvaty paniky vyvolávají v postižených strach ze samoty (pomoc při obtížích nebude poskytnuta včas) nebo návštěvy veřejných míst (spousta lidí uvidí, jak jim není dobře).

Obsedantně kompulzivní porucha:
Tuto poruchu charakterizuje výskyt takzvaných obsedantních myšlenek (nutkavé, opakující se a vtíravé myšlenky nebo představy, které jsou vesměs iracionální povahy a vyvolávají u jedince značnou úzkost) a někdy i kompulzivních činů (opakované, iracionální chování, konané často pod vlivem obsesí, provádění různých "rituálů"). Pacienti jsou si vědomi nesmyslnosti obsesí a kompulzí, nedovedou však sami toto chování omezit.
Tato porucha člověka výrazně omezuje v běžném životě. Provádění „rituálů“ vyžaduje čas, který jinde chybí a současně často vzbuzuje nežádoucí pozornost okolí. Typickým příkladem obsedantně kompulzivní poruchy je opakované mytí rukou jako následek nutkavých myšlenek na možnost infekce (obsese). Postižený se pak snaží např. nesahat na kliky, nepodávat nikomu ruku atp..


zpět